Acta Musei Beskidensis 2011, 3:1-15 | https://doi.org/10.70231/amb.2011.001

Characteristics of the 7th (Fageti-piceeta s.lat.), 8th (Piceeta s.lat.) and 9th (Pineta mugo s.lat.) vegetation tiers of the northeastern Moravia and Silesia (Czech Republic)

Otakar Holuša1, Jaroslav Holuša, st.2
1 Department of Forest Protection and Wildlife Management, Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University in Brno, Zemědělská 3, CZ-613 00 Brno
2 Jungmannova 444, CZ-738 01 Frýdek-Místek

Detailed characteristics (tree species composition, tree representation, identification features) are presented by 7th (Fageti-piceeta s.lat.), 8th (Piceeta s.lat.) and 9th (Pineta mugo s.lat.) vegetation tiers of northeastern Moravia and Silesia (Czech Republic). 7th vegetation tier creates the communities with dominant tree species (main edificator) of Picea abies (L.) Karsten (with the representation up to 70 %) which creates the main and the co-dominant level where it reaches up to maximum height of 40 m. Fagus sylvatica L. is already subdominant and it creates the overtopped level with the maximum height of 25 m and its representation is up to 20 %. Abies alba Mill. occurs in the main and overtopped level with the representation up to 10 %. 8th vegetation tier creates the communities with dominant tree species of Picea abies which reaches the maximum height of 25 m. Abies alba occurs in the main and the overtopped level as the admixture. Fagus sylvatica occurs only individually reaching a shrub height, exceptionally it reaches the height of 3-4 m. 9th vegetation tier creates the communities with dominant species of Pinus mugo Turra, which very often creates continuous stands. Picea abies occurs only as the individual admixture. It creates small groups on the lower border and it 2-3x exceeds the height of Pinus mugo-stands. Picea abies can have the representation up to 50 % here. The admixture of Picea abies has its representation up to 10-30 % in theses places and it is created by specimens or small groups with 2-4 specimens with the height of 1-3 m.

Keywords: forest-typological classification system, vegetation tiers; Fageti-piceeta s.lat., Piceeta s.lat., Pineta mugi s.lat., characteristics of forest ecosystems; northeastern Moravia and Silesia, Czech Republic

Published: March 1, 2011  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Holuša, O., & Holuša, J. (2011). Characteristics of the 7th (Fageti-piceeta s.lat.), 8th (Piceeta s.lat.) and 9th (Pineta mugo s.lat.) vegetation tiers of the northeastern Moravia and Silesia (Czech Republic). Acta Musei Beskidensis, 3(vol. 3), 1-15. doi: 10.70231/amb.2011.001
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. ALBLOVÁ B. 1970: Die Wald- und Baumgrenze im Gebirge Hrubý Jeseník (Hohes Gesenke), Tschechoslowakei. Folia Geobotanica Phytotaxonomica, 5: 1-42. (sec. rec., in PLESNÍK 1972). Go to original source...
    2. AMBROS Z. & ŠTYKAR J. 2001: Geobiocenologie I. [Scripta]. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno, 63 pp.
    3. BEDNÁŘ Z., HOŠEK E., MACEK J. & PILC O. 1966: Horní hranice lesa v Jeseníkách a co s ní? Práce Odboru Přírodních Věd Vlastivědného Ústavu v Olomouci, 6: 1-30. (sec. rec., in PLESNÍK 1972).
    4. BUČEK A., FRIEDL M. & ŠTYKAR J. 2011: Geobiocenologická typologie vrcholových poloh Hrubého Jeseníku. [Dílčí realizační výstup III. Projekt Grantové služby lesů ČR]. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno, pp. 122-146.
    5. BUČEK A. & LACINA J. 1999: Geobiocenologie II. [Scripta]. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno, 240 pp.
    6. BUČEK A., LACINA J., CULEK M. & GRULICH V. 2005: Vegetační stupně. In: CULEK M. et al.: Biogeografické členění České republiky. II.díl. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, pp. 19-60.
    7. ELLENBERG H. (ed.) 1973: Ökosystemforschung. Springer Verlag Berlin - Heidelberg - New York: 282 pp. (sec. rec., in MÍCHAL 1994).
    8. ELLENBERG H. 1978: Vegetation Mitteleuropas mit dem Alpen in ökologischer Sicht. Eugen Ulmer, Stuttgart: 943 pp. (sec. rec., in MÍCHAL 1994).
    9. HOLUŠA O. 2003: Vegetační stupňovitost a její bioindikace pomocí řádu pisivek (Insecta: Psocoptera). [Disertační práce]. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, Lesnická a dřevařská fakulta, Brno, 258 pp.
    10. HOLUŠA O. & HOLUŠA J., st. 2001: Charakteristiky lesních geobiocenóz Přírodní rezervace Smrk (Beskydský bioregion, Česká republika). Práce a Studie Muzea Beskyd, 11: 1-22.
    11. HOLUŠA O. & HOLUŠA J., st. 2003: Charakteristiky lesních geobiocenóz Národní přírodní rezervace Mazák (Beskydský bioregion, Česká republika). Práce a Studie Muzea Beskyd (Přírodní Vědy), 13: 55-82.
    12. HOLUŠA O. & HOLUŠA J., st. 2008: Characteristics of 3rd (Querci-fageta s.lat.) and 4th (Fageta (abietis) s.lat.) vegetation tiers of north-eastern Moravia and Silesia (Czech Republic). Journal of Forest Science, 54: 439-451. Go to original source...
    13. HOLUŠA O. & HOLUŠA J., st. 2010: Characteristics of 5th (Abieti-fageta s.lat.) and 6th (Picei-fageta s.lat.) vegetation tiers of northeastern Moravia and Silesia (Czech Republic). Acta Musei Beskidensis, 2: 49-62. Go to original source...
    14. JENÍK J. 1972: Výšková stupňovitost Hrubého Jeseníku: Otázka alpínského stupně. Campanula, 3: 45-52.
    15. KRIŽOVÁ E. 2000: Lesnícká typológia na Slovensku. In: VIEWEGH J. (ed): Seminář "Problematika lesnické typologie II". Sborník příspěvků. Kostelec nad Černými lesy, 11.-12.I.2000. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická, pp. 70-84.
    16. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. (eds.) 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 pp.
    17. MÍCHAL I. 1988: Nadstavbové jednotky geobiocenologického systému v evropských souvislostech (Srovnání třídění geobiocénů podle Zlatníka a Waltera). In: Význam díla prof. Zlatníka pro současnou geobiocenologii a lesnickou typologii. Sborník referátů. LF VŠZ Brno, pp. 39-56.
    18. MÍCHAL I. 1994: Ekologická stabilita. 2. vyd. Veronica a Ministerstvo životního prostředí ČR, Brno, 275 pp.
    19. MIKESKA M. & KUSBACH A. 2000: Latinské a anglické ekvivalenty souborů lesních typů "Typologického systému ÚHÚL". In: VIEWEGH J. (ed): Seminář "Problematika lesnické typologie II". Sborník příspěvků. Kostelec nad Černými lesy, 11.-12.I.2000. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická, pp. 10-16.
    20. NĚMEČEK J., MACKŮ J., VOKOUN J., VAVŘIČEK D. & NOVÁK P. 2001: Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. Česká zemědělská univerzita, Praha, 79 pp.
    21. PLESNÍK P. 1968: K otázce hranic lesa a stromu na Zemi. Sborník Československé Společnosti Zeměpisné, 73(4): 374-380. (sec. rec., in PLESNÍK 1972). Go to original source...
    22. PLESNÍK P. 1972: Horná hranica lesa v Hrubom Jeseníku. In: VAŠÁTKO J. (ed.): Biogeografické studie. Sborník prací k sedmdesátinám prof. Dr. Ing. Aloise Zlatníka, DrSc. Studia Geographica, 29: 31-85.
    23. PLÍVA K. 1971: Typologický systém ÚHÚL. Brandýs nad Labem, ÚHÚL, 90 pp.
    24. PLÍVA K. 1991: Funkčně integrované lesní hospodářství. 1 - Přírodní podmínky v lesním plánování. Brandýs nad Labem, ÚHÚL, 263 pp.
    25. PLÍVA K. & ŽLÁBEK I. 1986: Přírodní lesní oblasti ČSR. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 313 pp.
    26. RANDUŠKA D., VOREL J. & PLÍVA K. 1986: Fytocenológia a lesnicka typológia. Príroda, Bratislava, 339 pp.
    27. SCHMID E. 1939: Die Vegetationskartierung der Schweiz. Bericht über das Geobotanische Forschungsinstitut Rübel in Zürich für das Jahr 1939: 76-85. (sec. rec., in ZLATNÍK 1959).
    28. SCHMID E. 1949: Vegetationsgürtel und Biocoenose. Berichte der Schweizerischen Botanischen Gesellschaft, 51: 461-474. (sec. rec., in ZLATNÍK 1959).
    29. SZAFER W. (ed.) 1963: Babiogórski park narodowy. Polska akademia nauk, Zakład ochrony przyrody, Kraków, 316 pp.
    30. ŠTYKAR J. 2004: Geobiocenologická typologie NPR Praděd. In: BUČEK A. & MADĚRA P. (eds.): Hodnocení stavu a dynamiky vývoje geobiocenóz v Národní přírodní rezervace Praděd. Geobiocenologické Spisy, 10: 27-30.
    31. TOLASZ R. (ed.) 2007: Atlas podnebí Česka. Český hydrometereologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci, Praha, Olomouc, 255 pp.
    32. VIEWEGH J. 2003: Klasifikace lesních rostlinných společenstev (se zaměřením na Typologický systém ÚHÚL). [Scripta]. Praha, Česká zemědělská univerzita, Lesnická fakulta, 216 pp.
    33. VIEWEGH J., KUSBACH A. & MIKESKA M. 2003: Czech forest ecosystem classification. Journal of Forest Science, 49: 85-93. Go to original source...
    34. WALTER H. 1979: Vegetation und Klimazonen. Ökologische Gliederung der Geo-Biosphäre. Gustav Fischer Verlag, Stuttgart, 224 pp.
    35. ZLATNÍK A. 1959: Přehled slovenských lesů podle skupin lesních typů. Spisy Vědecké Laboratoře Biocenologie a Typologie Lesa Lesnické fakulty VSŽ v Brně, 3: 1-159.
    36. ZLATNÍK A. 1976a: Lesnická fytocenologie. SZN, Praha, 495 pp.
    37. ZLATNÍK A. 1976b: Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovitých v ČSSR. Zprávy Geografického Ústavu ČSAV (Brno), 13: 55-65.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content