Pokyny pro autory časopisu Acta Musei Beskidensis
Povinnosti autora
Autor je povinen se před odesláním příspěvku do časopisu Acta Musei Beskidensis seznámit s publikační etikou časopisu Acta Musei Beskidensis vycházející z dokumentů COPE (Committee on Publication Ethics) a zasláním příspěvku se zavazuje publikační etiku časopisu Acta Musei Beskidensis dodržovat. Bližší podrobnosti nalezne autor v sekci Ediční politika.
Odesláním příspěvku do časopisu Acta Musei Beskidensis autor potvrzuje, že text je původním dílem autora, dosud nepublikovaným a že nebyl současně zaslán jinému časopisu k publikaci.
Průběh recenzního řízení
Všechny zaslané příspěvky jsou nejprve posouzeny redakční radou časopisu Acta Musei Beskidensis z hlediska zaměření, požadované struktury a dalších náležitostí. Po schválení redakční radou k postoupení do recenzního řízení budou příspěvky spadající do kategorie původní studie a krátké nálezové zprávy předloženy k hodnocení minimálně dvěma anonymním recenzentům.
Na základě vyjádření recenzentů je příspěvek přijat k publikování, vrácen autorovi k přepracování či zcela odmítnut. V případě rozdílných stanovisek obou recenzentů, je zadán třetí posudek. Pokud i nadále přetrvávají pochyby, rozhodne o publikování příspěvku redakční rada časopisu. Autor je povinen se účastnit recenzního řízení, reagovat na připomínky recenzentů a na základě těchto připomínek provést navržené úpravy. Ve sporných případech se může obrátit s konkrétními podněty na redakční radu časopisu. Pokud se jedná o kolektiv autorů, je za komunikaci s redakční radou a recenzenty zodpovědný hlavní autor. V případě, že nedojde ke shodě, může autor odmítnout publikaci příspěvku.
O neschválení příspěvku k recenznímu řízení bude autor informován redakční radou časopisu do 14 dnů od jeho podání. Redakční rada časopisu si vyhrazuje právo příspěvek odmítnout, případně doporučit provedení jazykových, formálních i obsahových úprav ještě před tím, než příspěvek postoupí do recenzního řízení, pokud se domnívá, že nesplňuje základní požadavky kladené na odborný text, je příliš rozsáhlý, nebo výrazně vybočuje z tematiky, na kterou je časopis zaměřen.
Náležitosti rukopisu
Rukopisy se přijímají především v češtině (v odůvodněných případech také v jiných jazycích – v angličtině, slovenštině aj.). Rukopisy formátujte podle vzorů zveřejněných na webových stránkách časopisu. Klíčová slova (Keywords) (slova uvedená v názvu článku je možno opakovat jen výjimečně v dobře zdůvodněných případech) a Abstrakt (Abstract) uvádějte pouze v angličtině. Název práce a popisky k přílohám jsou požadovány dvojí, ve verzi české a anglické. Překlad si autor pořizuje sám, redakce zprostředkovává pouze jazykovou revizi menšího rozsahu.
Práce (včetně příloh) se přijímají přednostně elektronickou poštou. Jiný způsob dodání je nutno předem dohodnout. Práce mají mít toto základní uspořádání: stručný a výstižný název a jeho překlad do angličtiny, jméno a příjmení autora(ů), adresa autora(ů) včetně PSČ, kontakt na korespondenčního autora (nejlépe e-mail), klíčová slova, abstrakt, vlastní text práce (doporučené členění na úvod, materiál a metodika, výsledky, diskuze a popřípadě souhrn, poděkování, literatura, texty k přílohám). Jednotlivé části mohou být podle potřeby spojeny (např. výsledky s diskusí). V odůvodněných případech a u krátkých sdělení nemusí být text práce členěn vůbec. Přílohy (obrázky, grafy, tabulky) musí být redakci poskytnuty jako samostatné soubory. Klíčová slova – několik (3–10) slov či sousloví vystihujících obsah článku, seřazeno abecedně, nikoli podle jiných parametrů. Abstrakt – stručný obsah článku seznamující s nejdůležitějšími výsledky a závěry příspěvku o maximálním rozsahu 2 000 znaků včetně mezer.
Nadpisy jednotlivých částí práce se píší samostatně na zvláštní řádek, s výjimkou abstraktu a klíčových slov. Maximální doporučená délka textu je 54 000 znaků včetně mezer. Text neupravujte do více sloupců, nepoužívejte rozdělování slov. Pro jména rodů, podrodů, druhů a poddruhů (ne vyšších taxonomických jednotek) používejte kurzívu, ne však pro autory taxonů, roky a např. zkratky subsp., sp. a další. Kurzívou nepište druhová a rodová jména uvedená v názvu citovaných prací. Kapitálkami uvádějte autory citací v textu i v seznamu literatury. Jiné vlastní formátování textu není žádoucí.
Obrázky zasílejte vždy jako samostatné soubory ve formátech JPG, TIFF, PDF apod., nikoli jako součást textu ve Wordu, tabulky a grafy přikládejte jako samostatné soubory MS Office (Word, Excel), a můžete vyznačit jejich umístění v textu (vložením odkazu např. „Obr. 1 zde“ do textu). Obrazové předlohy je nutno dodat ve kvalitě, která umožňuje tisk ve stupních šedi, a v co nejvyšším rozlišení. Popisky k tabulkám a obrázkům musí být umístěné na konec textu.
Autoři musí respektovat kodex botanické a zoologické nomenklatury, v části „Metodika a Materiál“ musí být uveden zdroj použité nomenklatury. Jména druhů a nižších taxonomických jednotek uvádějte při první zmínce v práci celá, včetně nezkráceného jména autora popisu, roku a případných závorek (platí hlavně pro entomologické příspěvky). Nomenklaturu ve fytocenologických a floristických pracích sjednoťte podle uvedeného pramene a vědecká jména taxonů a syntaxonů pak uvádějte v případě zažitých publikačních zvyklostí bez autorských jmen (v textu i v tabulkách). Není-li možné uvést nomenklaturu do souladu s jediným (nebo několika málo) pramenem/prameny, musí za jmény následovat (při jejich prvním uvedení mimo název a abstrakt) jména autorů. V abstraktu autory popisů neuvádějte. V dalším textu je při opakování možno rodová jména zkracovat, pokud nemůže dojít k záměně a nejasnostem. Datum pište s mezerami, nepoužívejte římské číslice (1. 6. 2000, nikoliv 1. VI. 2000), v anglickém textu pište datum bez mezer (1.6.2000), zde používejte též desetinnou tečku místo čárky (5.5 mm). Kódy lokalit pro pole síťové mapování pište až za název lokality do kulaté závorky – např. Dobrá (6376). Názvy lokalit vypisujte celé, např. Frýdlant nad Ostravicí (nikoliv Frýdlant n/O). U floristických a faunistických údajů je třeba uvádět: zemi, lokalitu (její kód), datum nálezu, počet exemplářů (případně pohlaví, pro samce: M; pro samici: F – u zoologických příspěvků), jméno autora nálezu (leg. nebo lgt.), determinátora (det.), popřípadě autora revize determinace (rev.), majitele sbírky (coll.) apod.
Při přípravě rukopisu se řiďte pokyny Internetové jazykové příručky.
Citace literatury. Seznam literatury obsahuje jen v textu citované práce. V textu se u odkazů na práce více než dvou autorů uvádí jméno prvního autora a zkratka „et al.“ a v seznamu literatury pak výčet všech spoluautorů. Následuje-li v odkazu v textu za sebou více prací, jsou řazeny chronologicky. Jména u citací v textu uvádějte kapitálkami podle vzorů: TKÁČIKOVÁ (2017), (DANČÁK 2020, FÉR 2000), SEBER & LECREN (1967), (SEBER & LECREN 1967), při více než dvou autorech pak KAPLAN et al. (2019). Názvy časopisů uvádějte nezkrácené.
Internetové odkazy. Uveďte autora(y) stránky, název stránky a adresu (uvedenou http:// nebo htps://), do závorky pak uveďte datum přístupu autora na stránku (nikoliv datum vytvoření stránky), v uvedených příkladech viz PLADIAS (2021).
Příklady citací
DANČÁK M. (2020): Euphorbia maculata. – In: DANČÁK M. & KOCIÁN P. (eds): Zajímavé botanické nálezy z regionu severní Moravy a Slezska XIV., Acta Musei Silesiae, Scientiae Naturales 69: 237.
DŘEVOJAN P. (ed.), HOLÁ E., JANOŠÍK L., KUČERA J., KUČERA J., KUČEROVÁ A., LUKÁČ M., MANUKJANOVÁ A., MAREK M., MIKULÁŠKOVÁ E., PLAČEK J., SOLDÁN Z., SZOKALA D., ŠTECH M., ŠTECHOVÁ T., TKÁČIKOVÁ J. & TENČÍK A. (2020): Zajímavé bryofloristické nálezy XXXIV. – Bryonora 66: 62–73.
ELIÁŠ P. jun., DÍTĚ D., KLIMENT J., HRIVNÁK R. & FERÁKOVÁ V. (2015): Red list of ferns and flowering plants of Slovakia, 5th edition (October 2014). – Biologia 70: 218–228.
FÉR T. (2000): Vztah parametrů generativního šíření vodních rostlin k jejich skutečnému rozšíření podél vodního toku. – Ms., Diplomová práce. [Depon. in: Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova, Praha].
HOLUŠA J. (1997): Druhové spektrum sarančí (Caelifera) a kobylek (Ensifera) údolí potoka Dinotice (Vsetínské vrchy). – Klapalekiana 33: 11–16.
KAPLAN Z., DANIHELKA J., CHRTEK J. jun., KIRSCHNER J., KUBÁT K., ŠTECH M. & ŠTĚPÁNEK J. (eds) (2019): Klíč ke květeně České republiky. Ed. 2. – Academia, Praha.
PLADIAS (2021): Pladias – databáze české flóry a vegetace [online]. – URL: https://pladias.cz (navštíveno 5. 1. 2021).
SEBER G. A. F. & LE CREN E. D. (1967): Estimating population parameters from catches large relative to the population. – Journal of Animal Ecology 36: 631–643.
SKALICKÝ V. (1995): Agrimonia L. – řepík. – In: SLAVÍK B. (ed.), Květena České republiky 4: 233–238, Academia, Praha.
SPITZER L. & VALCHÁŘOVÁ J. (2006): Monitoring populací druhu Carabus variolosus a zjištění biotopových nároků druhu na vybraných lokalitách na Vsetínsku. – Ms. [Depon. in: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, Praha].
TKÁČIKOVÁ J. (2017): Nálezy šalvěje hispánské (Salvia hispanica) v povodí Bečvy (Česká republika). – Acta Carpathica Occidentalis 8: 8–11.