Acta Musei Beskidensis 2009, 1:1-22 | https://doi.org/10.70231/amb.2009.001

Revision of the biogeographical regionalization of forest soil buffering

Pavel Samec
Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, pobočka Frýdek-Místek, Nádražní 2811, CZ-738 01 Frýdek-Místek

Buffering of forest soils is very tied system mechanism which inhibits potential impacts of soil acidification. In the landscape spheres, it is naturally differentiated due to local variations in influences of soil forming factors. Bedrock as well as subsoil geochemistry, slide threatenings or intraskeletic erosion and character of humification belong to significant soil forming factors that undermine the soil buffer capacity. Undoubtedly the soil buffer system differentiates in various regions and in various geotectonical units.
Dissimilarities in classifications of forest soil buffer potentials were evaluated according to runtime forestry biogeographical regionalization in the Czech Republic. Buffer potentials of the forest soils were classified into five level carbonate-iron scale according to intervals of cation exchange capacity (CEC) and basic saturation (BS). For selected natural forest areas (NFA), the soil buffer potentials were obtained in respect to defined evaluated sites in combinations of area-specified forest altitudinal zones (NFA-FAZ), edaphic categories (NFA-EC) and management populations of forest types (NFA-MP). Two approaches for descriptions of soil buffering classes were compared according to CEC and BS. An additive method of δH+ and Bc (bacic cation) from ammonium acetate disolution (comparing with WRB approaches) was the basis. Modification of sum of exchangeable acidity (H++Al3+) from KCl disolution and Bc was a comparing method. Both results validated that NFA with dominating only one soil buffering class occurred in contrast to mainly lowland or hilly-country NFA with rich mosaic of soil buffer classes due to alternation of mesotrophic and oligotrophic MPs. The sum of H++Al3+ always showed that in the Czech Republic probably the most important soil buffer class is the humus level. In this level, soil ecological stability is very closely dependent on genesis of a humus substances and variable levels of soil sorption complex. Consequently, this is connected with tree species composition of forests as well as with their management. Herewith, we suggested that soil acidification risks in unexposed conditions could be probably decreased by sustainable forest management.

Keywords: soil buffer system, acidification, biogeography, management population of forest types

Published: March 1, 2009  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Samec, P. (2009). Revision of the biogeographical regionalization of forest soil buffering. Acta Musei Beskidensis, 1(vol. 1), 1-22. doi: 10.70231/amb.2009.001
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. AMBROS Z. 1986: Bioindikace abiotického prostředí lesních ekosystémů, část II. Acta Universitatis Agriculturae, 55: 33-56.
    2. AMBROS Z. 1988: Ekologické řady a vegetační stupně - báze pro srovnávání typologických a fytocenologických jednotek. In: ANONYMUS (ed.): Sborník referátů ze semináře k 85. výročí prof. Zlatníka. VŠZ, Brno, pp. 22-29.
    3. BENTON JONES J. jr. 2001: Laboratory Guide for Conducting Soil Tests and Plant Analysis. CRC Press, San Franscisco, 363 pp. Go to original source...
    4. BLAKEMORE L. C., SEARLE P. L. & DALY B. K. 1987: Methods for chemical analysis of soils. New Zealand Soil Burean Scientific Report 80, Lower Hutt, New Zealand, 103 pp.
    5. BORŮVKA L., MLÁDKOVÁ L., DRÁBEK O. & VAŠÁT R. 2005: Factors of spatial distribution of forest floor properties in the Jizerské Mountains. Plant, Soil and Environment, 51: 447-455. Go to original source...
    6. GOLDBERG S., LEBRON I. & SUAREZ D. L. 2000: Soil Colloidial Behavior. In: SUMNER M. E. (ed.): Handbook of Soil Science, CRC Press (B), pp. 195-240.
    7. HOLUŠA J., HOLUŠA O., TELECKÝ M., KAZICKÁ H., URBÁŠKOVÁ H. & URBÁŠEK J. 1999: Oblastní plán rozvoje lesů (OPRL) - PLO 39 - Podbeskydská pahorkatina. ÚHÚL, Brandýs nad Labem, 189 pp.
    8. HOLUŠA J., HOLUŠA O., TELECKÝ M., KAZICKÁ H., URBÁŠKOVÁ H. & URBÁŠEK J. 2000: Oblastní plán rozvoje lesů (OPRL) - PLO 40 - Moravskoslezské Beskydy. ÚHÚL, Brandýs nad Labem, 223 pp.
    9. HORÁK J. 1957: Typologické jednotky jako podklad provozního plánování na příkladu okresu Hustopeče. Sborník Vysoké školy zemědělské, C3: 198-208.
    10. HORÁK J. 1979: Geobiocenologická studie jihomoravských šípákových doubrav. Lesnictví, 25: 769-786.
    11. HORN P. S., PESCE A. J. & COPELAND B. E. 1998: A robust approach to reference interval estimation and evaluation. Clinical Chemistry, 44: 622-631. Go to original source...
    12. JENÍK J. 1961: Alpinská vegetace Krkonoš, Králického Sněžníku a Hrubého Jeseníku. Nakladatelství ČSAV, Praha, 407 pp.
    13. KANTOR P. 1989: Meliorační účinky porostů náhradních dřevin. Lesnictví, 35: 1047-1066.
    14. KISZA L., SAMEC P. & ŽÁRNÍK M. 2008: Lineární analýza půdních typologických dat. In: SAMEC P. (ed.): Metody zpracování dat v lesnickém monitoringu. Folia Forestalia Bohemica (Proceedings) 2, pp. 48-62.
    15. MACKOVČIN P., JANDERKOVÁ J., ŠEFRNA L., MACKŮ J., SÁŇKA M., TOMÁŠEK M. & NOVÁK P. 2000: Systém komplexního hodnocení půd. AOPK, Brno, 95 pp.
    16. MACKŮ J. 2004: Variabilita nasycenosti sorpčního komplexu v epipedonu lesních půd. In: ROHOŠKOVÁ M. (ed.): Pedologické dny 2004 - Pedodiverzita. ČZU, Roztoky u Křivoklátu, pp. 20-25.
    17. MACKŮ J., SIROTA I. & HOMOLOVÁ K. 2006: Potenciál odolnosti půd vůči acidifikaci a debazifikaci. Mapa 1:500 000. ÚHÚL, Brandýs nad Labem.
    18. MANSFELD V. 2003: Datový sklad IDC ÚHÚL v informačním systému LH. Lesnická práce, 82: 10-11.
    19. MENČÍK E. (ed.) 1983: Geologie Moravskoslezských Beskyd a Podbeskydské pahorkatiny. Ústřední ústav geologický, Academia, Praha, 307 pp.
    20. NEUHÄUSLOVÁ Z., BLAŽKOVÁ D., GRULICH V., HUSOVÁ M., CHYTRÝ M., JENÍK J., JIRÁSEK J., KOLBEK J., KROPÁČ Z., LOŽEK V., MORAVEC J., PRACH K., RYBNÍČEK K., RYBNÍČKOVÁ E. & SÁDLO J. 1998: Mapa potenciální přirozené vegetace České republiky (Textová část). Academia, Praha, 450 pp.
    21. PITKO J. & PLÍVA K. 1967: Hospodárske súbory lesných typov a ich využitie. Lesnický časopis, 13: 905-924.
    22. PLÍVA K. 1971: Typologický systém ÚHÚL. ÚHÚL, Brandýs nad Labem, 90 pp.
    23. SAMEC P. & FORMÁNEK P. 2007: Mikrobiologie lesních půd. Lesnická práce, Kostelec nad Černými lesy, 126 pp.
    24. SAMEC P., VAVŘÍČEK D. & MACKŮ J. 2008: Acidifikace versus pufrace lesních půd. Lesnická práce, 87: 341-343.
    25. SAMEC P. & VRANOVÁ V. 2005: Bioindication of soil sorption properties in the substitute tree stands at submontane conditions. In: ŠIMKOVÁ P. (ed.): MendelNet 2005, Contemporary state and development trends of forests in cultural landscapes. MZLU, Brno, pp. 113-120.
    26. ULRICH B. 1983: Soil acidity and its relations to acid deposition. In: ULRICH B. & PANKRATH J. (eds.): Effects of Accumulation of Air Pollutants on Forest Ecosystems. Rejdel, Boston, pp. 127-146. Go to original source...
    27. ZBÍRAL J. 2002: Analýza půd I. Jednotné pracovní postupy. ÚKZÚZ, Brno, 197 pp.
    28. ZLATNÍK A. 1975: Ekologie krajiny a geobiocenologie. VŠZ, Brno, 172 pp.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content