Acta Musei Beskidensis 2010, 2:49-62 | https://doi.org/10.70231/amb.2010.005

Characteristics of the 5th (Abieti-fageta s.lat.) and 6th (Picei-fageta s.lat.) vegetation tiers of the northeastern Moravia and Silesia (Czech Republic)

Otakar Holuša1,2, Jaroslav Holuša, st.2
1 Department of Forest Protection and Game Management, Faculty of Forestry and Wood Technology, Mendel University in Brno, Zemědělská 3, CZ-613 00 Brno
2 Forest Management Institute Brandýs nad Labem, branch office Frýdek-Místek, Nádražní 2811, CZ-738 01 Frýdek-Místek

Detailed characteristics (tree species composition, tree representation, identification features) are presented for the 5th (i.e. geobiocenoses of Abieti-fageta s.lat.) and 6th (Picei-fageta s.lat.) vegetation tiers in the northeastern Moravia and Silesia. 5th vegetation tier occupies 18.0 % of the study area - from 460 to 920 m a.s.l. Fagus sylvatica L. as a dominant species creates the main level and also fills the overtopped level. Significant edificator in the co-dominant level is Abies alba Mill. with ecological optimum there and with representation at the all categories of sites up to 40 %. Picea abies (L.) Karst. occurs only individually (with the representation up to 10 % on oligotrophic sites, on the eutrophic sites only as an admixture). Picea abies can reach the height up to 55 m. 6th vegetation tier occupies 1.1 % of the study area - from 860 m to 1100 m a.s.l. Fagus sylvatica as a dominant species creates the main level of stands and it also creates the overtopped tree filling. Abies alba and Picea abies take significant part in tree species composition. Abies alba reaches the main and co-dominant level in the stand structure with representation up to 30 %. Picea abies, with its optimum there, reaches co-dominant level. Picea abies is represented up to 30-40 %.

Keywords: forest-typological classification system, vegetation tiers, Abieti-fageta s.lat., Picei-fageta s.lat., characteristics of forest ecosystems, northeastern Moravia and Silesia, Czech Republic

Published: March 1, 2010  Show citation

ACS AIP APA ASA Harvard Chicago Chicago Notes IEEE ISO690 MLA NLM Turabian Vancouver
Holuša, O., & Holuša, J. (2010). Characteristics of the 5th (Abieti-fageta s.lat.) and 6th (Picei-fageta s.lat.) vegetation tiers of the northeastern Moravia and Silesia (Czech Republic). Acta Musei Beskidensis, 2(vol. 2), 49-62. doi: 10.70231/amb.2010.005
Share...
Download citation
  • BibTeX (.bib)
  • Bookends (.ris)
  • EasyBib (.ris)
  • EndNote (.enw)
  • EndNote 8 (.xml)
  • ISI WoS (.isi)
  • Medlars (.medlars)
  • Mendeley (.ris)
  • MODS (.xml)
  • Papers (.ris)
  • RefWorks (.txt)
  • RefManager (.ris)
  • RIS (.ris)
  • MS Word (.xml)
  • Zotero (.ris)
    • Open full article

    References

    1. AMBROS Z. & ŠTYKAR J. 2001: Geobiocenologie I. [Scripta]. Brno, MZLU, LDF, 63 pp.
    2. BUČEK A. & LACINA J. 1999: Geobiocenologie II. [Scripta]. Brno, MZLU, LDF, 240 pp.
    3. BUČEK A., LACINA J., CULEK M. & GRULICH V. 2005: Vegetační stupně. In: CULEK M. et al.: Biogeografické členění České republiky. II. díl. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, Praha, pp. 19-60.
    4. CULEK M. (ed.) 1996: Biogeografické členění České republiky. Enigma, Praha, 347 pp.
    5. ELLENBERG H. (ed.) 1973: Ökosystemforschung. Springer Verlag, Berlin - Heidelberg - New York, 282 pp. (sec. rec., in MÍCHAL 1994).
    6. ELLENBERG H. 1978: Vegetation Mitteleuropas mit dem Alpen in ökologischer Sicht. Eugen Ulmer, Stuttgart, 943 pp. (sec. rec., MÍCHAL 1994).
    7. HOLUŠA O. & HOLUŠA J., sr. 2008: Characteristics of 3rd (Querci-fageta s.lat.) and 4th (Fageta (abietis) s.lat.) vegetation tiers of north-eastern Moravia and Silesia (Czech Republic). Journal of Forest Science, 54: 439-451. Go to original source...
    8. HOLUŠA O. & HOLUŠA J., st. 2001: Charakteristiky lesních geobiocenóz Přírodní rezervace Smrk (Beskydský bioregion, Česká Republika). Práce a Studie Muzea Beskyd, 11: 1-22.
    9. HOLUŠA O. & HOLUŠA J., st. 2003: Charakteristiky lesních geobiocenóz Národní přírodní rezervace Mazák (Beskydský bioregion, Česká Republika). Práce a Studie Muzea Beskyd, 13: 55-82.
    10. KRIŽOVÁ E. 2000: Lesnícká typológia na Slovensku. In: VIEWEGH J. (ed): Seminář "Problematika lesnické typologie II". Sborník příspěvků. Kostelec nad Černými lesy, 11.-12.I.2000. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická, pp. 70-84.
    11. KUBÁT K., HROUDA L., CHRTEK J. jun., KAPLAN Z., KIRSCHNER J. & ŠTĚPÁNEK J. (eds.) 2002: Klíč ke květeně České republiky. Academia, Praha, 928 pp.
    12. MÍCHAL I. 1988: Nadstavbové jednotky geobiocenologického systému v evropských souvislostech (Srovnání třídění geobiocénů podle Zlatníka a Waltera). In: Význam díla prof. Zlatníka pro současnou geobiocenologii a lesnickou typologii. Sborník referátů. LF VŠZ Brno, pp. 39-56.
    13. MÍCHAL I. 1994: Ekologická stabilita. 2. vyd. Veronica a Ministerstvo životního prostředí ČR, Brno, 275 pp.
    14. MIKESKA M. & KUSBACH A. 2000: Latinské a anglické ekvivalenty souborů lesních typů "Typologického systému ÚHÚL". In: VIEWEGH J. (ed.): Seminář "Problematika lesnické typologie II". Sborník příspěvků. Kostelec na Černými lesy, 11.-12.1.2000. Česká zemědělská univerzita v Praze, Fakulta lesnická, pp. 10-16. Go to original source...
    15. NĚMEČEK J., MACKŮ J., VOKOUN J., VAVŘIČEK D. & NOVÁK P. 2001: Taxonomický klasifikační systém půd České republiky. ČZU, Praha, 79 pp.
    16. PLÍVA K. & ŽLÁBEK I. 1986: Přírodní lesní oblasti ČSR. Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 313 pp.
    17. PLÍVA K. 1971: Typologický systém ÚHÚL. Brandýs nad Labem, ÚHÚL, 90 pp.
    18. PLÍVA K. 1991: Funkčně integrované lesní hospodářství. 1 - Přírodní podmínky v lesním plánování. Brandýs nad Labem, ÚHÚL, 263 pp.
    19. PRŮŠA E. & HOLUŠA J. 1976: Prales Razula. Lesnictví, 22: 343-368.
    20. PRŮŠA E. 1985: Die böhmischen und mährischen Urwälder - ihre struktur und Ökologie. Vegetace ČSSR, Praha, ser. A, 15: 1-578.
    21. RAMBOUSEK J. 1990: Charakteristika ekotypu karpatského buku 5.-6. vegetačního stupně v ČR. Zprávy Lesnického Výzkumu, 35: 1-4.
    22. SCHMID E. 1939: Die Vegetationskartierung der Schweiz. Bericht über das Geobotanische Forschungsinstitut Rübel in Zürich für das Jahr 1939: 76-85. (sec. rec., in ZLATNÍK 1959).
    23. SCHMID E. 1949: Vegetationsgürtel und Biocoenose. Berichte der Schweizerischen Botanischen Gesellschaft, 51: 461-474. (sec. rec., in ZLATNÍK 1959).
    24. TOLASZ R. (ed.) 2007: Atlas podnebí Česka. Český hydrometereologický ústav, Univerzita Palackého v Olomouci, Praha, Olomouc, 255 pp.
    25. VIEWEGH J. 1994: Změny ve vegetaci některých přírodních rezervací Moravskoslezských Beskyd. Lesnictví-Forestry, 40: 523-536. Go to original source...
    26. VIEWEGH J. 2003: Klasifikace lesních rostlinných společenstev (se zaměřením na Typologický systém ÚHÚL). [Scripta]. Praha, ČZU, LF, 216 pp.
    27. VIEWEGH J., KUSBACH A. & MIKESKA M. 2003: Czech forest ecosystem classification. Journal of Forest Science, 49: 85-93. Go to original source...
    28. WALTER H. 1979: Vegetation und Klimazonen. Ökologische Gliederung der Geo-Biosphäre. Gustav Fischer Verlag, Stuttgart, 224 pp.
    29. ZLATNÍK A. 1959: Přehled slovenských lesů podle skupin lesních typů. Spisy Vědecké Laboratoře Biocenologie a Typologie Lesa Lesnické Fakulty VSŽ v Brně, 3: 1-159.
    30. ZLATNÍK A. 1976a: Lesnická fytocenologie. SZN, Praha, 495 pp.
    31. ZLATNÍK A. 1976b: Přehled skupin typů geobiocénů původně lesních a křovitých v ČSSR. Zprávy Geografického Ústavu ČSAV (Brno), 13: 55-65.

    This is an open access article distributed under the terms of the Creative Commons Attribution-NonCommercial 4.0 International (CC BY NC 4.0), which permits non-comercial use, distribution, and reproduction in any medium, provided the original publication is properly cited. No use, distribution or reproduction is permitted which does not comply with these terms.


    Return to the content